Třeboňsko
Začneme otázkou: Proč je tolik rybníků právě na Třeboňsku? Anebo proč na Vánoce většinou nejíme berounského, případně kutnohorského kapra? Jednou z odpovědí na záludnou otázku je samotný charakter třeboňské krajiny. Dalo by se říct, že ji předurčil ke stavbě rybníků a chovu kaprů. Před mnoha staletími bývala totiž pokryta močály a neprostupnými temnými pralesy, tedy místy, kde člověk nestihl všechno pošlapat. Pro zemědělství zdejší podmínky jednoduše nebyly vhodné. Tak či onak, na vzestup českého rybníkářství měla vliv nejenom povaha krajiny, ale i lidé, včetně velikých vizionářů, tu a tam se objevujících v průběhu času.
Tříbení
Ve chvíli, kdy na Třeboňsko lidé poprvé přišli, hned kolem sebe začali máchat sekyrami a husté lesní porosty kácet. Říkali tomu tříbení a snad právě díky této činnosti získala oblast svůj název. Kromě kácení si nově příchozí krátili čas vypalováním neboli žďářením lesů, načež vznik...
Zbytek textu si budete moci přečíst již brzy v knize, kterou se chystám vydat.
